Děti potřebují vaši lásku

Máme pro své děti dostatek lásky ve svém srdci?

Máme tam dostatek přijetí, laskavosti, klidu, míru, zájmu, trpělivosti, úcty, pravdy, svobody, důstojnosti, pozornosti, ohleduplnosti, pochopení, odpuštění, porozumění, soucitu, radosti, souznění, vzájemnosti, objektivnosti, nadhledu a humoru ?

To vše láska bez podmínek obsahuje.

Láska bez podmínek neznamená, že dítěti dovolíme vše.

Právě proto, že své děti milujeme,  ze srdce a z celé duše, ukazujeme jim život v řádu lásky a pravdy.

Učíme je co je v řádu a co není.

Učíme je jednat a řešit věci z lásky. Ukazujeme jim to příkladem ve svém životě.

Ukazujeme dítěti hranice chování v lásce a pravdě. Nastavujeme dítěti pravidla v pravdě a lásce.

Podívejme se sami do svého dětství, zda mi sami jsme byli vychovaní v pravdě a lásce.

Nebo nám bylo předáváno něco, co nemělo s láskou nic společné a rodiče lásku pouze předstírali?  Často kvůli dětem či ostatním lidem.

Kde jsme se tedy měli naučit a cítit co je láska?

Podívejme se do svého  srdce a odkryjme všechny nánosy zranění, ublížení, odmítnutí, nepochopení, nezájmu, vzdoru, hněvu a strachu a odpusťme druhým, co nám kdy udělali, i sobě, že jsme tomu věřili. Pak pocítíme velkou úlevu a energie lásky, klidu a míru může opět proudit.

Bude jí dost pro všechny.

Opusťme všechny staré vzorce chování, které nám již neslouží např. jsem takový a takový, nezasloužím si, nemohu, nevím, neznám, nevěřím – obraťte je do opaku a opakujte si je.

Věřte, že nic není tak horké, jak se uvaří, věřte, že vše se dá s dobrou vůlí zvládnout, že vše má své řešení, že je třeba nadhled a humor na odlehčení života.

Při přijetí všech životních výzev se necukat a nevzdorovat a mít při jejich zvládání dobrou vůli. Často jsou  řešením životních situací věci, které  bychom nikdy nepředpokládali nebo  s čím jsme vůbec nepočítali.

Často se nám do takových životních výzev nechce, neboť jejich řešení po nás vyžaduje to, co jsme se zatím v životě nenaučili a čemu jsme se dosud v životě vyhýbali.

Například naučit se samostatnosti, věřit si, přijmout zodpovědnost za sebe a za svůj život, umět si poradit, radovat se ze života, začít znovu, vyjít s málem, dávat lásku, přiznat omyl, naučit se pokoře, umět odpouštět, přiznat pravdu, pochopit druhé, pomoci druhým, podat pomocnou ruku, odčinit co jsme zavinili, myslet na druhé, být tu pro druhé, naučit se milovat sebe i druhé.

Ale práce na sobě stojí za to, protože bez lásky se nedá žít.

A životy našich dětí jsou v našich rukou. Naše láska je potrava pro jejich duše. Jsou doslova vyživovány naši láskou. Nenechme je živořit.

Jak se dnes chováme ke svým dětem tak se jednou oni budou chovat k nám.

Co zasejeme, to sklidíme.

Při předávání lásky tvoříme nový svět.

Svět fungující na nových základech. Na základech jednoty a vesmíru.

Přispějme každý svou kapkou  lásky na vybudování nového světa a  nového společenského řádu, který nám umožní poznat sami sebe jako nádherné a tvořivé bytosti světla a lásky.

Převzato z: www.rokzmen2012.cz